Trendy chytré domácnosti: Centrála pro dálkový odpočet, rekuperace nebo spojení tepelného čerpadla a fotovoltaiky
Trend první: Kombinace tepelného čerpadla a fotovoltaiky
Podle statistik společnosti Enbra se nejvyšší množství elektřiny v domácnosti spotřebuje na vytápění, chlazení a ohřev vody. Spojení tepelného čerpadla a fotovoltaiky ke svému provozu využívá elektřinu, kterou pro něj po většinu roku vyrábí právě zmíněné solární panely. A právě proto se řadí mezi stále oblíbenější, a především finančně efektivní variantu. Správný chod celého systému pak zajistí moderní technologie.
„Díky smart prvkům dokáže tepelné čerpadlo na základě výkonu fotovoltaiky modulovat výkon kompresoru tak, aby se dostalo do rovnováhy mezi spotřebou a výrobou elektřiny. Pokud není výroba elektřiny dostatečná, tepelné čerpadlo se vrátí do standardního režimu,“ popisuje Ďurica. Regulace zařízení dokáže sama vyhodnotit, která varianta je výhodnější – tedy jestli odebrat elektřinu z fotovoltaické elektrárny, nebo ze sítě.
Přebytečná elektřina se navíc dá uložit do baterií a použít v době, kdy slunce nesvítí. V letních měsících, kdy mají fotovoltaické články maximální výkon, je tak zajištěn provoz běžných domácích elektrospotřebičů i výroba teplé užitkové vody při prakticky nulových nákladech. Během zimy jsou naopak světelné podmínky omezené a výkon fotovoltaických článků nestačí. V takovém případě zajišťuje dodávku elektřiny právě bateriové úložiště nebo veřejná síť.
Trend druhý: Spotřeba energií jasně a přehledně
Centrála pro dálkový odpočet zaznamenává spotřebu energie v reálném čase a poskytuje uživatelům podrobné informace o tom, jak se energie využívá. Tento prvek může domácnostem zajistit spoustu přínosů – archivaci a vizualizaci dat pro kontrolu spotřeby, zabezpečení odpočtů bez nutnosti vstoupit do bytu nebo odhalení poruchy či trvalý průtok vody.
„Speciální monitoring stavu zařízení odhaluje problémy okamžitě, a ne až po ročním odpočtu. Systém zajistí taky spravedlivé rozpočítávání nákladů, což je další aktuální téma, které hýbe společností. Zejména v bytových domech, kde hospodaření většinou vede společenství vlastníků jednotek,“ popisuje Ivan Ďurica, produktový manažer společnosti Enbra.
Inteligentní senzory na měřičích odesílají údaje o spotřebě na server, uživatelé tato data najdou na speciálních webových stránkách. „Tam mohou svoji spotřebu sledovat. To může být pro mnohé lidi šance, jak zjistit, kde přetápí nejvíc, a tím pádem i ušetřit peníze,“ tvrdí Ďurica s tím, že koncoví uživatelé mohou díky chytrým technologiím spotřebu porovnávat, například s předchozím měsícem či meziročně.
Trend třetí: Řízené větrání s rekuperací
Zhoršující se kvalita vnitřního prostředí může mít zásadní vliv na lidské zdraví. Právě v pokojích, místnostech či na chodbách budov lidé tráví převážnou část svého života a zapomínají na správné větrání. Celou řadu těkavých látek, které mají negativní vliv na správný chod organismu, si navíc lidé do svých domácností vnáší sami. Podle odborníků se jich v běžné domácnosti vyskytuje asi padesátka. Nejefektivnějším řešením je instalace systému řízeného větrání s rekuperací. V případě nedostatečné výměny vzduchu v místnosti dochází k zvýšení jeho vlhkosti.
„Rekuperační jednotka je v tomto případě vhodným řešením, protože tento větrací systém je schopný neustále zajišťovat vysokou kvalitu vzduchu v místnosti a zároveň minimalizovat ztrátu tepla i energie,“ vysvětluje Martin Prísečan, produktový manažer společnosti Enbra s tím, že v ideálním případě se instalují dvě lokální jednotky, které mezi sebou vzájemně bezdrátově komunikují a pomáhají udržovat synchronizované proudění vzduchu. Moderní zařízení už dokáží pracovat i v tzv. automatickém wireless režimu, kdy si samy kontrolují maximální nastavenou úroveň vlhkosti v interiéru.
Řízené větrání s rekuperací funguje na principu výměny tepla. Při vyfukování ohřívaného vzduchu ven z místnosti dochází k akumulaci ve výměníku, během nasávání čerstvého vzduchu z okolí se nashromážděné teplo uvolňuje a venkovní vzduch ohřívá. Cyklus se opakuje každých sedmdesát sekund a pomáhá tak šetřit tepelnou energii, která by jinak přišla vniveč. Rozsah těchto zařízení je přizpůsobený přírodním podmínkám střední Evropy v zimě snese teplotu do třiceti stupňů pod nulou.